Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství v přírodě na území východních Čech. jeho zvláštnost tkví v tom, že jednotlivé expoziční objekty se nacházejí v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. První expozice byla návštěvníkům zpřístupněna v roce 1972 na Veselém Kopci.
text opsán z vystřihovánky
Miniboxový soubor Veselý Kopec byl vydán v dubnu roku 2004. Prvotní idea, která byla prezentována na jedné z redakčních rad vystřihovánek ABC, hovořila o zpracování celého souboru skanzenu v M 1:300, který bude doplněn detailněji zpracovaným modelem vybrané stavby. Autorem většího modelu měl být R.nbsp;Vyškovský, z čehož vyplývá i zamýšlené měřítko (cca 1:140). Ze záměru však sešlo, avšak v současné době lze ještě na výstavě Papírové léto 2004 shlédnout technologický model Valašského fojtství. Jedná se samozřejmě o jiný model, než původní vydání v ABC č. 6 roč. 20.
Na rozdíl od předchozích souborů již Veselý Kopec není ve formě volně sypaných listů různého formátu ale byl vydán v posobě sešitu formátu A4 o čtyřiadvaceti listech. Možná Vás zaujal fakt, že samotný model má rozsah 23 listů a na návod tak zbývá pouhý jeden list. Vysvětlení je prosté, návod se týká pouze sestavení terénu, vlastní stavbičky pak mají návod vždy přímo u dílu, neboť jednotlivé stránky jsou koncipovány jako složeniny obvyklých lístků formátů A5 a A6. Všude se tedy opakuje záhlaví a zápatí známé z lístků. Stavby jsou konstruovány pro možnost samostatného sestavení (v případě prodeje jednotlivých lístků), což znamená, že ty větší z nich mají díl terénu, jež se však při stavbě kompletu přilepí na díly terénu... Dle mně obojí zmíněné možná trochu zbytečně zabere určitý prostor, který by se hodil...
Terén souboru zabírá plochu tří archů A4, avšak není obdélníkový. Listy k sobě navíc nejsou prostě přiloženy, ale konečný tvar je složen pomocí různých přesunů částí listů a je nedefinovatelný... Nevypadá to špatně, avšak modelářům bude činit problém zvolit ten nejvhodnější způsob pokračování či ukončení terénu... Jakýkoli pravoúhelník snažící se pojmout onen nedefinovatelný tvar souboru bude totiž vždy obsahovat příliš volného místa...
Krajinu lze vyrobit i s výškovým členěním (3 úrovně terénu). V ploše je osazeno přes 20 lidových staveb - usedlosti i mlýny, stodola i vodní pila. Nechybí drobné doplňky jako zvonička či chlívek a včelín. Možná dle reality avšak trochu mimo téma je pak dílna pro údržbáře 
. Ta je na své kartě dvakrát, přičemž do terénu patří jen jedna. Další místo, které by se hodilo...
Sestavený skanzen lze rozparcelovat mnoha ploty a ohradami a oživit několika povozy (včetně loutkového divadla Vojtěcha Kopeckého) i s koňskými spřeženími (avšak bez obsluhy 
). Škoda, figurky by se opravdu hodily a ty z ABC č. 9 roč. 36 nelze použít ani po zmenšení - přestože určeny pro MPR jsou trochu moc současného rázu... No a nakonec samozřejmě nechybí ani stromy - jsou jich zde k dispozici celé čtyři listy. Třešně a smrky již známe, novinkou jsou však topoly. Bohužel však právě stromy jsou asi jediným mínusem souboru, protože ten neobsahuje všechny kusy zanesené v plánu sadby zaznamenávajícím skutečný stav. Autor stavitele na tuto skutečnost upozorňuje, avšak přesto se domnívám, že je škoda, že soubor neobsahuje všechny potřebné kousky. Zvláště, když v sešitě lze nalézt místo, kde by se ušetřit dalo. Otázkou samozřejmě je, zda by se tam vešly všechny chybějící stromy, neboť
soubor obsahuje 36 stromů, v plánu je jich vyznačeno více než 100... Nezdolní sadaři si mohou chybějící dokoupit...
