Lockheed SR-71 Blackbird
americký nadzvukový průzkumný letoun

Lockheed SR-71 Blackbird

Americký nadzvukový průzkumný letoun Lockheed SR-71 Blackbird se stal vynikajícím nástupcem stroje Lockheed U-2 (ve kterém byl Frank Powers sestřelen nad územím bývalého Sovětského svazu). Dvojmístný letoun SR-71 vychází z přepadového YF-12 a byl navržen pro rychlosti přesahující Mach 3 pro lety ve výškách okolo 24 km. Tomu odpovídal i materiál použitý při stavbě letounu - většina konstrukčních prvků byla vyrobena z titanu, protože ten odolává teplotám, jež mohou přesahovat 3000°C. Pro zajištění nízkého aerodynamického odporu byl trup i křídlo navrženy co nejštíhlejší. Potřebný výkon dodávají stroji dva turbonáporové letouny P&W J58, jenž však mají enormní spotřebu paliva. Proto je letoun schopen tankování paliva za letu.
Blackbird poprvé vzlétl v prosinci roku 1964, do služby bylo všech 35 sériových SR-71 zařazeno v roce 1966. Většina z nich létala spolehlivě až do vyřazení v roce 1989. Letoun je dodnes držitelem několika rychlostních rekordů.

Text: Betexa



Model amerického nadzvukového průzkumného letounu Lockheed SR-71 Blackbird uvedla Betexa na trh na veletrhu Model Hobby 2003.
Ve větě ... trup i křídlo byly... se nepíše byli.



MiG, 2003-10-07